Historie Myslivost
Myslivost v prehistorii
Počátky myslivosti lze spatřovat v lovu v dobách paleolitu, kdy ještě znamenal pro člověka jeden z hlavních zdrojů obživy (kromě sběru byl důležitý ještě rybolov, ten ale pod myslivost nepatří). Lovila se převážně dnes už vyhynulá pravěká zvířata (například mamut), ale i mnohá dosud žijící: zubr, los, sob, jelen, bobr apod. V neolitu přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování zemědělských plodin a počátkům rolnictví. Z odchytu zvířat se vyvinulo pastevectví. Došlo k domestikaci mnoha druhů rostlin i zvířat.
[editovat] Myslivost v předfeudální době
Definitivně ztratil lov významu obživy s příchodem Keltů a později Slovanů na naše území. Lovcem bývá zpravidla jen jeden člověk. Rozvíjí se zbraně: luk a šíp, oštěp, sekera, nůž.
[editovat] Myslivost v době feudalismu
V dobách feudalismu se do čela společnosti dostává panovník, který kromě jiných výsad získává s vlastnictvím veškeré půdy také výhradní právo k lovu (tzv. regál). Panovník mohl právo k lovu propůjčovat feudálovi. S rozvojem feudalismu spojeným s růstem moci šlechty je omezován také regál. V roce 1388 nařízení krále Václava IV. se ustavilo tzv. právo dominikální, které zavádí lov jako výsadu vrchnosti. Pro panovníka jsou určeny okrsky, kde může lovit. Lov se stává kratochvílí a slouží spíše jako příležitost k reprezentaci. Rozvíjejí se zbraně jako např. kuše, tesák, lovecký meč a od konce 17. století také lovecké ručnice. Rozvíjí se techniky lovu do plachet, sítí, různé druhy štvanic a honů. Ve 13. a 14. století se začínají zakládat obory a bažantnice. V roce 1573 vychází Usnesení českého sněmu, které obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto stala povoláním.